Cílem práce je porovnání dvou způsobů řízení odporového svařovacího procesu a vyhodnocení jeho vlivu na kvalitu bodových svarových spojů. Jako základní materiál byla použita za tepla tvářená vysokopevnostní mangan-bórová ocel 22MnB5 s povrchovou vrstvou AlSi, která se v automobilovém průmyslu používá na pevnostní prvky karoserie. Ocelové plechy byly před svařováním upraveny tepelným zpracováním pro simulaci tepelného cyklu během tváření za tepla. Teplota ohřevu byla 920°C a doba výdrže na teplotě byla 7 minut, 11 minut, 14 minut a 5 minut. Pro bodové svařování byl použit odporový lis od firmy Dalex a svařovací zdroj s adaptivním řízením od firmy Elmatech. Pro hodnocení svarových spojů byla použita mechanizovaná střihová zkouška, měření průměrů svarových čoček a metalografické zkoušky

Pro vytvoření kvalitního návaru z titanu a jeho slitin je nutné zajistit dokonalou plynovou ochranu tavné lázně před účinky vzdušného kyslíku. Používají se inertní plyny jako je argon nebo hélium s čistotou 99,999 %. Plynovou ochranu je nutné udržovat, dokud teplota neklesne pod 300 ˚C. Pokud není ochrana dost kvalitní, dochází k nežádoucí reakci s kyslíkem, k snížení mechanických vlastností a k zabarvení okolí návaru. V předkládaném příspěvku je zaznamenán postup výroby přípravku pro navařování titanu a dalších citlivých materiálů metodou navařování plazmatem (PTA). Jsou zde popsány výrobní postupy a následné navařování. Cílem příspěvku je vytvoření funkčního přípravku, který zajistí dostatečnou ochranu pro celý proces navařování citlivých materiálů.

V dnešním podnikatelském prostředí, které je zaplněno příležitostmi a obchodních transformaci, musejí se společnosti rychleji přizpůsobit moderním metodám řízení rizik. Hodnocení a řízení rizika poskytuje průmyslovým podnikům mechanismus pro identifikaci faktorů rizika, která mohou představovat příležitosti, a které svým způsobem mohou představovat potenciální hrozby. Pomoci inteligentnímu procesu analýzy rizik projektové manažeři dostávají přesnější pohled na rizikové faktory. Tato studie slouží osnovou pro budoucí navrch komplexnější kvantitativní metody řízení rizika při plánování vývojových projektů ve strojírenské společnosti. Uvazují se změny, které nastávají v tradičním procesu managementu rizik způsobeným implementaci Industry 4.0 v automobilovém průmyslu. Klíčovou myšlenkou tohoto projektu je poskytnout úrodnou půdu projektovým manažerům inženýrské společnosti při řešení rizik a dosažení tak úspěchu projektu s nejnižšími náklady.

Tento článek se zabývá popisem nástroje určenému k vizualizaci NC programů a analýze důležitých parametrů obráběcího procesu. Softwarový nástroj primárně analyzuje parametry jako například délky lineárních přírůstků, posuvovou rychlost, přírůstky souřadnic v dílčích strojních osách, reverzace rotačních os a další. Zmíněné parametry ovlivňují nejen výslednou jakost povrchu, ale také produkti-vitu obrábění. Jednotlivé parametry jsou barevně vizualizovány na úrovní bodů dráhy nástroje, kdy dle hodnoty parametru je přiřazena daná barva. Uživatel poté na základě výstupů analyzačního nástroje a také svých zkušeností může například vyhodnotit potencionálně rizikové oblasti při obrábění vedoucí ke zhoršení jakosti povrchu obrobku. V návaznosti na určených potencionálně rizikových oblastí je možné reagovat například změnou obráběcí strategii s cílem zlepšení jakosti povrchu nebo snížení času obrábění.

Vlak se používá v Polsku. Další věc je porovnat sílu pro různé modely turbulence používané ve výpočtech CFD. 3D geometrie založené na reálných rozměrech vlaků Pendolino ED250 a Impuls 45WE jsou vytvořeny v aplikaci Autodesk Inventor. Numerická analýza průtoku se provádí v softwaru Ansys Fluent. Tato analýza obsahuje porovnání základního toku a vlivu sítě na výsledky.

Rešeršní částí práce jsou shrnuty základní informace a principy kompresorů leteckých proudových motorů, snahou je především zasvětit čtenáře do problematiky strojů axiálních. Následující kapitoly popisují návrh a stavbu experimentálního zařízení pro zkoušky a vývoj komponent dmychadlového pohonu. V práci jsou vyhodnoceny klady a možné zápory použitého konstrukčního řešení, zejména důkladně je komentována výroba a stavba. Práce se zaměřuje na měření charakteristik modelového dmychadla. Porovnává použité metodiky provedeného měření a snaží se je optimalizovat. Výsledkem práce je charakteristika modelového dmychadla.

Tato práce je zaměřena na výpočet letových výkonů letounu s nesymetrickými pohonnými jednotkami a na určení provozního omezení letounu způsobeného rozdílným tahem pohonných jednotek. Létající laboratoří pro letovou zkoušku je letoun Beechcraft King Air 350. Jde o letoun se dvěma turbovrtulovými motory, kde je jedna pohonná jednotka nahrazena výkonnější experimentální pohonnou jednotkou. Pro výpočet původní pohonné jednotky P&W PT-6A-60A se využívá teorie ideálního propulzoru. Výpočet experimentální pohonné jednotky byl proveden v závislosti na matematickém modelu odpovídající výkonové třídě motoru GE Catalyst.

V dnešní době je kladen velký důraz na to, aby výroba byla co nejefektivnější, a aby zároveň docházelo ke snižování výrobních nákladů. Z tohoto důvodu se firmy před zavedením nových technologií do výroby chtějí ujistit, že se jim inovace vyplatí a budou i nadále schopni konkurovat. Cílem příspěvku bylo vytvořit model digitální továrny a následně provézt několik variant simulací. V tomto výrobním systému se využívá aditivních technologií (3D tisk) společně s konvenčními technologiemi. Simulace byly provedeny v softwaru Plant Simulation od firmy Siemens a měly by odhalit úzká místa výrobního systému a ověřit správnost kapacitních propočtů. Následně byly všechny simulace zhodnoceny a porovnány mezi sebou.

Tato práce je věnována problematice slévárenské oceli G22NiMoCr5-6 s dobrou svařitelností se zaměřením na výrobu metodou vytavitelného modelu používanou ve firmě Kdynium a.s., kde autor práce působil v rámci praxe metalurga v technologickém oddělení. Je provedena analýza struktury a mechanických vlastností G22NiMoCr5-6 v závislosti na parametrech tepelného zpracování. Byla použita metalografická analýza pomocí světelného mikroskopu, měření tvrdosti, zkouška tahem a zkouška rázem v ohybu v rozsahu -40 ℃ až 100 ℃. V první části vzorky byly kaleny z teploty 950 ℃ a dále popuštěny variantně při teplotách 560 ℃, 580 ℃ a 610 ℃. V druhé části práce je provedena analýza normalizovaného stavu a dále analýza vzorků normalizačně žíhaných při teplotě 940 °C a zušlechtěných za stejných podmínek jako v první části experimentu.

Přednáška se bude zaobírat teoretickým návrhem větrné turbíny pro blíže nespecifikovanou lokalitu, a sice na téma “Numerická metoda zpracování pravděpodobnosti četnosti větrného proudění a následný výpočet odhadované výroby elektrické energie pro různé druhy větrných elektráren“. Jedná se o program nabízející pravděpodobnostní tabulku, která bere v potaz technické vlastnosti moderních větrných elektráren, mající za cíl vytvoření univerzálního schématu, pro široké spektrum výrobně a ekonomicky efektivního využití v rámci různých geologických a také legislativně odlišných lokalit. Zároveň přiblížím problematiku predikce větrného proudění a konkrétní zpracování včetně uvažovaných ztrát vlivem jak fyzikálních, tak okolních podmínek.

Článek je zaměřen na rozbor mechanických vlastností a mikrostruktury niklové superslitiny Inconel 718, která je připravená pokročilou technologií 3D tisku Direct Laser Metal Sintering (DMLS). Pro možnost komplexního vyhodnocení jsou jednotlivé vzorky připraveny v různých směrech tisku (X, Y, XY, Z). Výsledné mechanické vlastnosti jsou porovnány s konvenčně vyráběným materiálem Inconel 718. Vzorky vyrobené jak konvenčním způsobem, tak pomocí 3D tisku, prošly totožným procesem tepelného zpracování. Pro analyzování mikrostruktury a lomových ploch je využitá světelná i elektronová mikroskopie.

Cílem této práce je numerická analýza vlivu tvaru vozidla na proudění vzduchu a součinitel odporu vzduchu. Autoři navrhli čtyři automobilové koncepty, které musí splňovat zvláštní kótovací kritéria. Ve struktuře musí být místo pro sedadlo řidiče, řízení systém a všechny mechanické komponenty. Všechny modely byly navrženy ve 3D programu Autodesk Vynálezce. V první kapitole je představena lokalizace komponent a prvků vozidlo. Autoři definovali okrajové podmínky pro získání efektivnějších parametrů. v V práci jsou také prezentovány a popsány metody výpočtu. CFD analýza je provedené pro navrhované geometrie. Simulace se provádějí s použitím ANSYS Fluent software. Následně byla vytvořena srovnávací analýza. Bylo to zvyklé zvolte optimální tvar. Příspěvek prezentuje užitečnou aplikaci CFD výpočtů pro předběžné odstranění nedostatečných tvarů.