Obsahem práce je změna konstrukce rozvodového mechanismu konkrétního vyráběného zážehového motoru. Motor, na kterém se úpravy provádějí, volí autor práce. Hlavními činnostmi je změna zdvihové křivky ventilu a změna časování motoru. Práce obsahuje návrh ventilových pružin. Práce pojednává o možnostech zvyšování výkonu zážehového motoru.

Cílem této práce je nalézt alternativu ke stávající verzi kompozitového nosníku, který má průřez tvaru řeckého písmena omega, nacházející se v sestavě dveří letadla. Hlavní částí této práce je použití softwaru, využívajícího metody konečných prvků k vyřešení této úlohy. Nejdříve bude vyřešena duralová verze, která bude sloužit jako kalibrační, poté bude tento model pře- veden na kompozitový, za použití dvou různých přístupů. Výsledky těchto metod budou pro jednotlivé upravené geometrie nosníků porovnány. Výpočet se bude skládat jak z výpočtu statického zatížení, tak z analýzy ztráty stability.

Tato práce se zabývá problematikou opotřebení nitrodřeňových fréz na vyvrtávání děr pro hřeby používané pro osteosyntézu dlouhých kostí dolních končetin. Po stížnostech lékařů na zvyšující se odpor a celkovou změnu vlastností, které jsou způsobeny opětovným použitím nástroje, jsme navrhli metodiku, kterou budeme tento problém ověřovat a kvantifikovat. Samostatný experiment probíhal na třech typech fréz, lišících se svým průměrem. Pro porovnání jsme experiment prováděli ve dvou cyklech, před (nové nástroje) a po opotřebení (100 děr do hloubky cca 2 cm). Z průběhu jsme zaznamenávali přítlačnou sílu a kroutící moment, které je nutné překonat při frézování. Poté jsme pomocí statistických metod vyhodnotili statistickou významnost zjištěných odlišností. Ve většině případů bylo prokázáno významné zvýšení kroutícího momentu i přítlačné síly.

V leteckých konstrukcích se s výhodou využívá lehkých materiálu ke kterým patří titan, kompozity, či hliníkové slitiny jako například dural. Hlavním rozdílem oproti homogennímu materiálu, který je nahrazen kompozitovým, je složitost výpočtu pevnosti a tuhosti daného dílu. Kompozitové materiály mají obecně vyšší potenciál, ale v důsledku složitějších výpočtů a komplexnější znalosti o zatížení je jejich aplikace pracnější. Daná součást spojuje kýlový nosník s žebry pomocí předepjatých šroubů. Konzole z kompozitu nahrazuje titanovou variantu hlavně z důvodu snížení ceny a hmotnosti. Nabízejí se dvě varianty, a to jedna se shodným profilem a druhá s rozdílným. Oba profily jsou z C/PPS tedy z kompozitu s uhlíkovými vlákny a polyfenylsulfidovou matricí. Všechny výpočty byly realizovány v softwaru Abaqus.

Příspěvek pojednává o konstrukční stránce laboratorního modelu aktivního radiálního magnetického ložiska, které vyvíjíme v rámci studentské grantové soutěže. Hlavním konstrukčním problémem bylo umístění a uchycení optických senzorů pro snímání polohy hřídele. Výsledkem je koncepce sestávající ze dvou nezávislých modulů a to snímacího, obsahujícího optické senzory a silového obsahujícího elektromagnety. Cílem celého projektu je vyvinout kompletní funkční model, který v budoucnu bude použitelný pro aplikaci, která bude kombinovat elektromotor s aktivními magnetickými ložisky.

Cílem projektu je navrhnout a sestavit optické třídící zařízení pro využití v laboratorní třídící lince k analýze výstupu z prototypů loupacích strojů pro zpracování olejnatých semen. Výsledný stroj by měl oproti průmyslovým řešením mít menší rozměry a pořizovací náklady. Zařízení pracuje na principu lineárního vedení vozíku konturovanou kulisou. Ovládání je řešeno pomocí desky Teensy.

Práce se zabývá optimalizací aktivní pohybové jednotky. Jednotka slouží k vyrovnání obrobku v pracovním prostoru obráběcího stroje. Dokáže pracovat v automatickém módu, to znamená, že zkracuje ustavovací časy a snižuje závislost výsledku na zkušenostech obsluhy. Současná kapacita jednotky ale omezuje její aplikační pole. Hlavními nedostatky jsou především nízká únosnost a potřeba dodávky vysokotlakého hydraulického média. Cílem práce je zpracovat podkladovou studii pro navýšení užitné hodnoty jednotky.

Článek se zabývá konstrukcí brýlí pro rozšířenou realitu. Tyto brýle jsou vyvinuty jako pomůcka pro sluchově postižené a mapují zvukové jevy kolem uživatele, které vizualizují před oči uživatele. V článku jsou popsány základní předpoklady pro správnou konstrukci a je zde zpracována optická toleranční analýza, která určuje výrobní přesnosti, za kterých je samotný princip rozšířené reality funkční. Dalšími parametry je dobrá ergonomie při běžném nošení, kde je samotná pohodlnost a váha celého zařízení také velmi důležitá. Na základě těchto požadavků je zde popsán výběr výrobní technologie a popis samotné konstrukce. Poslední kapitolou jsou FEM výpočty, které simulují běžné stavy, které mohou během nošení nastat.

Článek se zabývá dynamikou Segnerova kola. V první části je uveden postup užitý při výrobě kola, a to použití jednoduchých dílů a jejich spojením a technologie 3D tisku. Následuje odvození rovnice pro stanovení úhlových otáček a aplikování tohoto vztahu na dva různé případy provozu. Proudění je uvažováno jako jednorozměrné.

Tato práce obsahuje výpočty vybraných parametrů letu badmintonového míčku, popis funkce a konstrukce badmintonového nastřelovacího stroje. V této práci jsou vypočítány tyto veličiny: polodráha letu, poločas letu, výška svislého výstřelu směrem vzhůru a asymptotická rychlost letu badmintonového míčku. U výpočtů jsou uvedeny všechny potřebné vzorce, jejich odvození i popsání. Kvůli tvaru badmintonového míčku je zvláštní i konstrukce badmintonového nastřelovacího stroje. V této práci jsou zde popsány oba hlavní mechanismy stroje, a to podávací a odpalovací. U podávacího mechanismu je zajímavé jeho provedení, které je i předmětem patentového řízení. Stroj je navržen tak, aby vystřelil míček rychlostí 100 km/h.

Práce se zabývá rozborem kvazistatického zatížení dvojkolí vysoce výkonných elektrických lokomotiv, navržením vhodných parametrů lisovaného spoje náboje kola na nápravu dvojkolí se zahrnutím fyzikálních jevů, které nabývají důležitosti při vyšších rychlostech lokomotiv. Dále se práce věnuje analytickému výpočtu napjatosti v nápravě v místě lisovaného spoje a výsledky výpočtu jsou následně porovnány s výpočtem metodou konečných prvků.