Cejnek Matouš
Sledování objektů promocí strojového vidění pro automatické stříhání plechů
Vedoucí práce: Oswald Cyril, Ing. Ph.D. (12137)
Automatizace stříhání metalických plechů vede na zvýšení efektivity celého výrobního procesu.
Cíl tohoto projektu je algoritmus sledování stříhaného plechu, který by optimalizoval přesnost
stříhání plechu. Navržená metoda pro detekci a sledování plechu na výrobní lince je získána
kombinací několika algoritmů stojového učení. Získané výsledky jsou velice blízko výsledkům
lidského operátora.
Dybala Vojtěch
Simulace zvlnění elektromagnetického momentu asynchronního trakčního motoru lokomotivy napájeného ze střídače
Vedoucí práce: Kolář Josef, doc. Ing. CSc. (12120)
Příspěvek prezentuje jeden ze zamýšlených kroků směřujících k vylepšení výpočetního modelu
asynchronního motoru, který je jako součást většího simulačního celku používám v rámci
doktorských studijních programů a SGS ke zkoumání elektromechanických jevů v trakčních pohonech
kolejových vozidel. Vylepšení modelu se týká namodelování a zakomponování pulsně-šířkového
modulátoru a střídače pro napájení zmiňovaného motoru. Předpokládá se totiž, že zvlnění
elektromagnetického momentu motoru, které je důsledkem napájení ze střídače, může mít vliv na
torzní dynamiku pohonu.
Havlík Lukáš
Interakce mezi obráběcím strojem a jeho základem
Vedoucí práce: Souček Pavel, doc. Ing. DrSc. (12135); Novotný Lukáš, Ing. Ph.D. (12135)
Článek se věnuje problematice vzájemného působení mezi obráběcím strojem a jeho základem. Za
hlavní problém je zde považována možná faktická neurčitost této interakce, a to zejména, pokud
je stroj uložen jinak, než staticky určitým způsobem. Neurčitostí je zde myšlena zejména
neznalost skutečně přenášených sil mezi strojem a jeho základem, a jejich změna v čase buď
působením stroje (vlivy vlastního provozu), nebo základu (přenos vibrací z okolí, konsolidace
podloží). Prezentovaným řešením tohoto stavu je přímé měření těchto přenášených sil mezi
strojem a jeho základem, které lze provádět během ustavování stroje na základu při vyrovnávání
jeho vnitřní geometrie, případně i během jeho reálného provozu. Autor předpokládá, že toto
řešení, spolu s dalšími nutnými předpoklady, umožní zejména vytvořit zobecnitelný postup na
jednoznačné a opakovatelné vyrovnání geometrie stroje během jeho ustavování, dále umožní
zaznamenávat nežádoucí vibrace přenášené z okolí do stroje, případně zachytit vznik nadměrných
vibrací vlastního stroje, efektivněji navrhnout fundament stroje, příp. podloží pod tento
základ, a v případě vývoje nových strojů umožní získané znalosti například lépe optimalizovat
počet patek stroje a jejich rozmístění.
Hedar Mohammad
Výběr komponent pro frekvenční měnič pro řízení vysokorychlostních elektrických strojů
Vedoucí práce: Novák Martin, doc. Ing. Ph.D. (12114,12911)
Příspěvek prezentuje přehled mnoha způsobů řízení vysokorychlostních elektrických strojů,
prezentuje se mnoho témat, nové způsoby a mnoho využití vysokorychlostních elektrických strojů
a teoretické studium jejich limitů.
Hlavním cílem tohoto příspěvku bylo zjistit, jaké jsou nejlepší komponenty pro budování
frekvenčního měniče, které lze použít k řízení vysokorychlostních elektrických strojů (zejména
od 0 do 100V) nejlepším způsobem s nejnižšími ztrátami. Některé experimenty pro testování
nejlepších komponentů pro budování frekvenčního měniče jsou uváděny, ztráty pro různé druhy
komponentů, které mohou být použity pro navrhování tohoto měniče, jsou také hlášeny, a nakonec
je navržen nový druh těchto komponent pro testování a použití. v budoucnu.
Hornychová Alžběta
Reléová identifikace metodou posuvu s použitím PLC
Vedoucí práce: Hofreiter Milan, prof. Ing. CSc. (12137)
Článek prezentuje výsledky použití zpětnovazební reléové identifikace, konkrétně metody
posuvu. Této metodě reléové identifikace odpovídá program napsaný pro programovatelný automat
Tecomat Foxtrot. Program určí dva body Nyquistovy frekvenční charakteristiky z jednoho měření
a vypočítá parametry modelu soustavy. V tomto případě předpokládáme soustavy popsatelné
modelem druhého řádu s dopravním zpožděním. Program je v jazyce strukturovaného textu a
odpovídá normě IEC 61131-3. Identifikační program byl otestován na dvou simulovaných
soustavách a na reálné laboratorní soustavě s názvem "Teplovzdušný tunel". Výsledky ukazují
dobrou aplikovatelnost použité metody na časově nezávislé nekmitavé systémy.
Kratochvíl Adam
Optimalizace systému pro sledování pohybových aktivit během běžného dne
Vedoucí práce: Daniel Matej, prof. RNDr. Ph.D. (12124)
Znalost biomechaniky lidského těla je důležitá pro aplikace ve zdravotnictví, sportu a také v
každodenním životě. K optimalizaci rehabilitace nebo lékařských operací, vylepšení sportovních
výsledků nebo zlepšení každodenního života běžných lidí, je potřeba efektivní sbírání dat o
jejich pohybech během dne. Efektivně znamená dostatečné množství a vhodné typy dat. Za tímto
účelem jsme vyvinuli různé typy nositelné elektroniky. V začátcích byl objemný systém umístěný
v pouzdru na opasku pacienta. Systém využíval akcelerometr připevněný ke končetině a byl
připojen pomocí kabelů k samotnému zařízení. Nyní využíváme malý, lehký a cenově dostupný
systém připevněný přímo k tělu, což eliminuje jakékoli omezování pohybů způsobené kabely.
Senzor se skládá z 9DOF senzoru a může být rozšířen o povrchové EMG. Baterie má dostatečnou
kapacitu pro dlouhodobé monitorování.
Okénka Martin
Predikce vlivu tepelných změn na prostorovou přesnost obráběcích strojů
Vedoucí práce: Houša Jaromír, prof. Ing. DrSc. (12135); Horejš Otakar, Ing. Ph.D. (12135)
Protože chyba obráběcího stroje je ze značné až převážné části způsobená teplotní deformací,
její kompenzace má významný potenciál jako nástroj dalšího zvyšování přesnosti stroje. Byly
vyvinuty různé metody kompenzace, mezi nimi i dynamická metoda na základě přenosových funkcí.
Spolehlivost predikce teplotní chyby v jednom bodu pracovního prostoru touto metodou s
poměrně nízkými kalibračními nároky byla již ověřena. Tento článek se věnuje rozšíření
použitelnosti dané metody do celého pracovního prostoru. Je vyšetřena možnost extrapolovat
predikovanou chybu polohy nástroje ve směru Z v kalibračním bodě do celého pracovního
prostoru a je uvedena verifikace tohoto konceptu na datech získaných nedávno vyvinutou
metodou měření prostorové chyby. Dále jsou ukázána data z měření prostorové chyby touto
metodou na kinematicky odlišných strojích.
Udumalpet Kannan Vinit
Snížení hmotnosti sedadel prostřednictvím modulárního systému pro elektrické ovládání sedadel
Vedoucí práce: Achtenová Gabriela, doc. Dr. Ing. (12201)
Automobilový průmysl usiluje o průlom v oblasti výroby ekologických vozidel bez snižování
požadavků na jejich výkon. Přísná omezení z pohledu emisí CO2, požadovaná různými vládami na
celém světě, nutí OEM přijmout různá řešení, mezi něž patří v posledních letech i snižování
hmotnosti různých částí automobilů. V této práci je diskutována možnost snížení hmotnosti
sedadel prostřednictvím modulárního systému elektrických sedadel. Na základě sledování sedacích
systémů jako celku lze konstatovat, že se systém sedadel jako celek příliš nezměnil. Při
srovnání hmotností levných ručně ovládaných sedadel se sedadly luxusními, elektricky ovládanými
může být rozdíl v hmotnosti v některých případech až 100%. Poptávka po luxusních sedadlech
otevřela cestu pro použití systémů s motorovým pohonem. Výrobci OEM pokračovali v přidávání
více a více pohonů, kabelových svazků a řídicích systémů pro každý původně ručně ovládaný
prvek, aniž by přepracovali konstrukci sedadel s ohledem na čas a náklady. Tento trend vedl k
tomu, že systém sedadel je jedním z nejsložitějších systémů ve vozidle. Tento dokument se proto
zabývá možným řešením snižování hmotnosti sedadel jako celku zavedením konstrukce modulárního
pohonu.
Vodička Jan
Predikce remodelačních změn po implantaci krátkého dříku totální náhrady kyčelního kloubu
Vedoucí práce: Horný Lukáš, doc. Ing. Ph.D. (12124)
V této práci se zabývám popisem a vyhodnocením remodelačních změn po implantaci krátkých dříků
totální náhrady kyčelního kloubu. První pooperační snímek je použit k vytvoření 2D modelu
proximálního femuru s implantátem, jakožto vstupní geometrie pro okrajovou 2-D úlohu popisující
mechanickou interakci mezi kostní tkání a kyčelním implantátem. Problém je formulován pomocí
metody konečných prvků. K vyhodnocení remodelačních změn byly výsledky z MKP výpočtů porovnány
s dvouletým pooperačním snímkem. Srovnání bylo založeno na změnách pole napětí a změnách v
orientaci hlavních směrů napětí. Výsledky naznačují, že krátké dříky napomáhají obnově
orientace hlavních skupin kosterních trámců v proximální femuru a snižují riziko stress
shieldingu.