Přiložená práce se zabývá stanovením metodiky hodnocení strukturních změn ve vysokolegovaných ocelích během austenitizace. Jako modelový materiál byla zvolena ledeburitická ocel vyráběná práškovou metalurgii Vanadis 6. Na vlastnosti této oceli mají vliv jak stav matrice, tak i chromové a vanadové karbidy, které jsou v ní rozmístěné. V závislosti na různé austenitizační teplotě dochází ke strukturním změnám, spočívajících v rozpouštění těchto karbidů. Tím se mění jejich množství a velikosti. Struktura oceli byla dokumentovaná na řádkovacím elektronovém mikroskopu. Pomocí EDS analýzy byly určeny jednotlivé typy karbidů. Pro stanovení jejich kvantitativních charakteristik bylo nejprve použito ruční a následně softwarové vyhodnocování pomocí programu NIS-Elements. Cílem práce je popsaní strukturních změn v dané oceli v závislosti na austenitizační teplotě a určení vhodné metodiky pro vyhodnocování stupně rozpouštění karbidů.

Práce je zaměřena na studium vlivu obsahu uhlíku na rekrystalizační chování korozivzdorné austenitické oceli X6CrNiTi 18-10 při pěchování. K dispozici byly tři tavby tohoto materiálu s obsahy uhlíku 0,01, 0,05 a 0,07. U sledovaných taveb bylo provedeno hodnocení vlivu obsahu uhlíku na velikost původního austenitického zrna a průběh odpevňovacích dějů a to s využitím metalografické analýzy a měření tvrdosti.

Meritem práce je redukce času trvání pracovního cyklu na automatické licí lince. Toho je dosahováno analýzou jednotlivých změřených strojních časů a jejich následnou optimalizací.

Největší slabinou hořčíkových slitin je jejich odolnost vůči vysokým teplotám a korozi. Tato práce se zabývá vývojem slitiny, která neztrácí své mechanické vlastnosti ani za zvýšených teplot a přitom si zachovává dobré korozivzdorné vlastnosti. Jde o vysoce perspektivní slitinu použitelnou především v automobilovém a leteckém průmyslu pro bloky motoru.

Prudký rozvoj používání hořčíkových slitin v automobilovém průmyslu se netýká jen velkých automobilových výrobců, ale i tak malých spolků automobilových nadšenců jako je CarTech team CTU, jenž se rozhodl do svého 2. prototypu studentské formule zakomponovat součást z hořčíkové slitiny. V mé práci se zabývám výrobou této součástky a to jak od rozboru technologičnosti konstrukce, přes výběr vhodné technologie výroby a až po vlastní výrobu součásti.

Ve své diplomové práci se zabývám vlivem několika faktorů na lomové chování polymerů a jejich nanokompozitů. Sleduji vliv teploty, rychlosti zatížení, vlhkosti prostředí. Zároveň se snažíme zjistit, jakým způsobem ovlivňuje množství plniva výsledný faktor lomové houževnatosti. Zkoumaným materiálem je Polyamid6, použité nanoplnivo je halloysite nanotubes a montmorillonite.

Tento příspěvek se zabývá porovnáním kontaktního a bezkontaktního způsobu měření, které byly vybrány pro vyhodnocení míry opotřebení povlaku Ti-C:H. Tribologická stopa na povlaku byla pro oba způsoby měření vytvořena tribologickým testem pin-on-disc. V úvodu je popsán depoziční proces, kterým byly vzorky Ti-C:H připraveny. V první části experimentu je pozornost věnována porovnání měření na dotykovém a optickém profiloměru. Cílem hlavní části experimentu bylo stanovení vlivu upevnění vzorku v držáku na rozptyl naměřených hodnot při metodě pin-on-disc. V závěru příspěvku jsou shrnuty dosažené výsledky a je navržena nejvhodnější metodika hodnocení opotřebení povlaků.

Scratch testing was carried out in order to determine the scratch resistance of PA6 na- nocomposites. Two kinds of nanofillers were tested, both based on silicate: montmoril-lonite and halloysite nanotubes. In this work the influence of the sliding velocity, normal applied load and time-dependent recovery were investigated by means of the recorded data from the machine (penetration depth, normal force, tangential force) and the observable data (depth and width of the groove) this last one measured with an optical microscope. A scanning electron microscopy 3D optical topography was utilized to investigate the damage features of scratched surfaces. The large interfacial area of nanofillers improved scratch resistance of PA6. The influ-ence of the sliding velocity was determined, obtaining a slightly reduction in the pene-tration depth, and the opposite effect on the scratch resistance when the sliding velocity is increased from 5 to 150 mm/min. The scratch hardness tendency was found in decrement when the normal applied load was raised from 5 to 50 N, while the penetration depth was substantialy increased. The elastic recovery of PA6 nanocomposites was found near 80. Increasing the load different damage features could be observed: from mar damage to low loads, followed by fish scale patterns, and finally fish-scale damage mixed with crazes/voids at maximum loads.

Polymerní hydrogely jsou již běžně používány v oblasti biomateriálů ( kontaktní čočky, systém distribuce léčiv, tkáňovém inženýrství). Cílem této práce je otestování poly(2-hydroxyethyl metacrylate) (pHEMA) a poly(methyl metacrylate) (PMMA) jako potencionální náhrada kloubní chrupavky. Vyhodnocení jejich tribologického chování „in vitro“ bylo provedeno pomocí běžné pin-on-plate tribologické metody. Díky biokompatibilitě, hydrofilním vlastnostem a hlavně jeho odolnosti proti mechanickému namáhání je tento hydrogel vhodným kandidátem pro potenciální použití jako náhrada kloubní chrupavky. Bylo připraveno několik variant hydrogelů, procentuálně smíchaných od 10 do 90 pHEMA. Tribologické testy byly provedeny vratným pohybem polymerního pinu proti bovinní chrupavce v lubrikantu PBS při použití různých normálových sil s konstantní délkou pohybu a frekvencí. Bylo vyhodnoceno opotřebení a koeficient tření hydrogelu.

Příspěvek se zabývá kinetikou růstu austenitického zrna uhlíkových ocelí a nízkolegovaných nástrojových ocelí DHQ3M a DHQ1 během ohřevu na tvářecí teploty. Sledován je vliv částic na velikost zrna a rekrystalizaci. Tyto typy ocelí jsou využívány pro výrobu hmotných výkovků. Cílem práce je popsat chování materiálu, během procesu tváření, k zamezení vzniku nežádoucí lokální hrubozrnnosti.