Cílem řízení projektových rizik, je poskytnout náhled do rizikového profilu projektu tak, aby podporovalo rozhodující osoby snižovat dopad rizik na cíle projektu, jako jsou čas a náklady. Analýza rizik projektu představuje možné hrozby při vzniku nevhodných reakcí. I přes to, že každé riziko je přirozeně subjektivní, tak vzniklo v průběhu vývoje managementu rizik mnoho analytických modelů. Cílem této práce je návrh kvantitativní metody řízení rizika v projektu inženýrské společnosti. Jako nástroj pro analýzu rizika je využita metoda Failure Mode and Effect Analysis, která je přímo přizpůsobena řízení rizika. Pro vyhodnocení dopadů rizik na celý projekt jsou použity statistické vztahy. Klíčovou myšlenkou tohoto projektu je v budoucnu poskytnout úrodnou půdu projektovým manažerům inženýrské společnosti při řešení rizik a dosažení tak úspěchu projektu s nejnižšími náklady.

Tato bakalářská práce je věnována návrhu a realizaci software-in-the-loop (software vrací zpětnou vazbu softwaru) simulaci výukové sestavy stroje. Zařízením je funkční model pracoviště od firmy Fischertechnik. Ten slouží jako pomůcka při výuce programování PLC. Těžištěm práce je tvorba řídícího programu modelu pracoviště a následně i funkčního simulačního modelu. Úkolem simulace je generovat zpětnou vazbu ovládaného zařízení v případě, že není fyzicky připojeno. To umožňuje testovat řídící program i mimo prostor pracoviště. V průmyslové praxi by to dále znamenalo umožnění vývoje řídícího programu bez nutnosti čekat na vývoj prototypu stroje. Praktická část byla realizována pomocí programu Siemens TIA Portal, který slouží jako vývojové prostředí PLC programování. Samotná simulace pak byla řešena jako sekundární program běžící paralelně s programem řídícím. Výstupem práce je splnění stanovených cílů.

Příspěvěk seznamuje s humanoidním robotem InMoov. Jsou popisovány zkušenosti z jeho montáže, výhody a nevýhody konstrukce. Jedná se o 3D tištěného robota s přibližně 30 stupni volnosti. Robot je lidské velikosti. Popsaný robot byl sestavený v laboratořích ústavu přístrojové a řídicí techniky.

Cílem této práce je funkční model robotu BCN3D MOVEO rozšířený o 6. osu a řízený pomocí standardních PLC používaných v průmyslové automatizaci. Součástí práce je ucelený přehled průmyslových robotů s nosností do 10kg se zaměřením na jejich konstrukci, pohony a nástroje pro jejich řízení. Dále jsou v práci popsány jednotlivé úpravy robotu BCN3D MOVEO včetně konstrukce 6. osy a optimalizace pohonů jednotlivých os.

Práce se zabývá reléovou identifikací v uzavřeném regulačním obvodu. Identifikace probíhá pomocí programovatelného automatu Tecomat Foxtrot, pro který byl napsán program reéové identifikace soustav pomocí modelu prvního řádu s dopravním zpožděním. Z průběhů akční veličiny a výstupu ze soustavy se vypočte statická citlivost a normalizované dopravní zpoždění. Z normalizovaného dopravního zpoždění a parametrů relé se určí časová konstanta a velikost dopravního zpoždění soustavy. Použitá metoda identifikace je vhodná pro určení modelu systému při hledání parametrů PID, PI a PD regulátorů.

V práci jsou popsány dvě realizace samoladících regulátorů využívajících odlišné metody řízení a je zde porovnána jejich funkčnost za použití dat naměřených na reálné úloze. První metodou je adaptivní řízení s přímým nastavováním parametrů regulačního zákona zvolené struktury (podle J. Maršíka 1982), jejímž principem je přímá adaptace parametrů regulátoru na základě vyhodnocování regulačního procesu. Druhou metodou je pak řízení za pomoci PID regulátoru, jehož parametry jsou vypočteny z modelu soustavy prvního řádu s dopravním zpožděním. Tento model je určen pomocí reléové identifikace popsané v práci Automatic Tuning of PID Controllers based on Asymmetric Relay Feedback (viz. Berner J. 2017). K realizaci řízení a měření dat je použit systém Tecomat Foxtrot od společnosti Teco a.s.

Článek se zabývá vytvořením brýlí pro pomoc sluchově postiženým, které pomocí rozšířené reality budou vizualizovat zvuky v okolí za pomocí mikrofonů umístěných v jejich nožičkách. V článku je popsán náš zobrazovací princip, který je postaven na principu lupy a stavba našich brýlí. Náš zobrazovací systém musí hlavně splňovat, dobrou viditelnost pro uživatele v reálném prostředí a různých světelných podmínkách. Dále je zde popsaná problematika související s detekcí zvuku a jeho správným zaměřením v reálném prostředí. Veškerou vizualizaci a zpracování získaných dat má za úkol softwarová část, která je napsána v jazyce C.

Článek je zaměřen na aktuální možnosti technologické přípravy výroby v případě obrábění s využitím průmyslových robotů. Vzhledem k potřebě efektivně realizovat jednotlivé operace tří i víceosého obrábění jsou představeny současné možnosti modulu pro robotické obrábění v CAM software Siemens NX. Na příkladu robota KUKA je ukázán způsob nastavení modelu pro vizualizaci celého procesu, jeho doplnění o potřebnou vřetenovou jednotku a vhodné umístění do pracovního prostoru. Dále jsou ukázány doplňkové funkce, které řeší nejednoznačné a singulární polohy rotačních os robota při obrábění. Závěrem je představena návaznost na postprocesor pro řídicí systém Sinumerik 840D pro generování konkrétních NC programů.

The aim of the study was to verify a method of determination of stiffness parameters in mass-spring models in the range of large deformations. The mass-spring method is based on a mesh of elements. It consists of masses connected by ideal springs. By assigning the spring stiffness coefficient according to (Lloyd, 2007) the model can be given material properties. In this paper the method presented in (Lloyd, 2007) was verified for large deflections. A 100-element model of a deformable body was created in a program written in Python. Several loading conditions were considered. Nodal displacements were determined using Newton-Rhapson's method. The results were compared with FEM models - for small deformations and with geometric non-linearity. Simulations confirmed that in both cases mass-spring obtain similar results as FEM. The mass-spring method may be applied in large deflections modelling, such as in surgical simulations.

Tato práce je věnována využití netopýřího algoritmu pro prediktivní řízení. Navržené a programově realizované prediktivní řízení je v práci simulačně ověřováno na lineární soustavě typu SISO využitím programového prostředí MATLAB.