A numerical model of a welded plate was created in ABAQUS software. The distribution of temperature depending on time was compared with experimental data. The stainless steel plate (type 321) was welded by shield metal arc (SMAW) and tungsten inert gas (TIG) welding methods. The temperature on the surface of the plate was recorded by several thermocouples and thermal imaging camera.

Příspěvek se věnuje návrhu nového řízeného tlumiče vibrací pro potlačení kmitání dlouhých štíhlých smykadel s větším průřezem. Navržená koncepce vychází z požadavku zatlumit nejnižší vlastní ohybové tvary smykadla v rovině X-Y. Tyto dominantní vlastní tvary nejvíce ovlivňují výkon přenositelný do řezu. Předpokládané umístění tělesa tlumiče je v blízkosti místa řezu. Navržené uspořádání řízeného tlumiče je unikátní tím, že jde o dvouosé provedení s poměrně velkou trvalou akční silou.

Tato práce se zaobírá pojednáním o návrhu výroby dílců metodou additive manufacturing (AM) na hybridních strojích, které dokáží vytisknou 3D díl vrstvu po vrstvě a následně ho obrobit. Problém může nastat při obrábění tenkostěnných dílů. V této práci je ukázán možný případ změny limitní hloubku třísky přidáním podpůrné struktury, místo změny řezných parametrů. Podpůrná struktura je zde řešena jako jeden celek s tenkostěnným dílce vznikající ve stejnou dobu, ale je brána v potaz rychlost tisku a hmotnost podpěrného systému.

The subject of this article is optimization characterization, description of warehouse management, organization and material flows of production system. Based on the analysis of production system, technological organization and organization of stocks, areas for improvement have been identified. The main part of the analysis was the choice of production representatives. Materials flow and I-D diagrams were developed for these representatives. The evaluation of the analysis was done using I-D diagrams, also the specific savings on partial material flows and the total savings were quantified. The total savings determined on the basis of the average speed of movement with the time fund of the employee. On the basis of performed analyzes, proposals for optimization solutions were determined together with the recommendations for improving the technological organization of production system.

This article is devoted to developing and testing of belt-driven linear drive system. The main development target will be appointed and real-executed design will be explained. The linear axis configurations will be explained and compared with commercially produced products. The main comparative parameters will be appointed and measuring methods will be outlined. The results of experiments will be discussed and competitiveness of designed drive systém will be analysed.

The main aim of this article is to design an assembly workplace for a hub socket. The first part of the article describes conducted analysis of assembly and disassembly of the hub socket. On the basis of the done analysis, the assembly process was worked out. Considering to serie production, 4 different assembly workplaces were designed for piece, small series, serial and serial production with the cooperative robot involved. The simulation of ergonomic conditions of the first two variants was done assembly process using software Siemens Tecnomatix Jack 8.4. The proposed workplaces were assesed considering the ergonomics workplace, taking into account the acceptable and conditionally acceptable position of the employee. The result of the work is technical-economic comparison of the workplaces based on evaluated workplace ergonomics with an emphasis on increasing the labor productivity.

Vedení zajišťují vzájemný translační pohyb strojních částí nejen obráběcích strojů a mají zásadní dopad na výsledné užitné vlastnosti stoje, jako například přesnost, jakost povrchu a produktivitu. Obecně se traduje, že HS vedení má lepší tlumicí vlastnosti než lineární vedení s valivými elementy. Nicméně kvantitativní vyjádření lepšího tlumení se v literatuře objevuje velmi sporadicky. Proto si tento článek klade za cíl porovnat hydrostatické a lineární vedení a kvantitativně vyjádřit přínos vyššího tlumení hydrostatického vedení na příkladu svislého smykadla velkého obráběcího stroje. Amplituda vynucených kmitů konce smykadla (nástroje) byla vypočítána na MKP modelu deformovatelného smykadla doplněného modelem tuhosti a tlumení vedení. Z výsledků je patrné, že hydrostatické vedení sníží amplitudu vynucených kmitů 1. vlastní frekvence 16 x.

V důsledku globalizace a průmyslového technického vývoje, čímž je myšlen růst Industry 4.0, je nezbytné se soustředit na technické oblasti, jako jsou výzkum a vývoj. Industry 4.0 je v současné době na vzestupu, a i nadále by se měl rozšiřovat v dalším období. Z tohoto důvodu by mohlo mnoho fyzicky náročných pozic postupně zanikat a většina nově vznikajících pozic bude muset být zajištěna. Celý proces počínaje marketingem, plánování, vývojem, skrze prototypovou výrobu, sériovou výrobu, kontrolu kvality, balení, distribuci, tvorbu návodů, servis a užití produktu, až po finální recyklaci či likvidaci, bude potřebovat více prvků Industry 4.0. Na základě těchto skutečností, sektory jako je engineering, budou pod větším tlakem v procesech poptávkových či projektových, a tudíž bude potřeba zlepšit jejich produktivitu, flexibilitu, kvalitu a více se soustředit na cíle zákazníka a pouze když engineeringové podniky budou schopny řídit si tyto elementy, pak mohou stále udržovat svou konkurenční výhodu.

Tento článek se zabývá aplikací technologie vrtání bez řezné kapaliny na svařence z těžkoobrobitelného materiálu Weldox 960. Obsahuje rozbor vhodného obráběcího nástroje pro tuto aplikaci. Dále popisuje opatření potřebná k zavedení této technologie na svařovaný rám ovlivněný tepelným zatížením. Především optimalizaci nástroje, upnutí obrobku a řezných podmínek.

The simulation of a gun loading during the shot enables weight reducing while maintains demanded safety. In process of computational strength proof a gun must have gone through of many functionality load cases. One of them is presented in this paper as FEM analysis in program ABAQUS. Presented models represent two different variants of an assembly preload, and include various initial conditions and diverse load pressures in a barrel. Some particular approaches to modelling the shot are discussed from the point of view of computational effectivity and results of the simulations show different influence of the assemblage pre- tension under different boundary conditions.

Tento článek presentuje vyvinutý SW nástroj v postprocesoru, který je určen ke zpětné analýze frézovacích drah nástroje v CAM. Modul sloužící k analýze víceosého dokončovacího obrábění tvarově složitých součástí nástroji s kruhovou řeznou hranou. Při plánování drah nástroje v CAM systému je průměr nástroje běžně zadáván konstantní hodnotou maximálního průměru frézovacího nástroje, avšak pohybem kontaktního bodu mezi obrobkem a nástrojem se neustále pohybuje po profilu nástroje a tím se skutečný řezný průměr mění v průběhu obráběcího cyklu a není tedy konstantní. Konvenčním způsobem zadáním konstantního průměru nástroje v CAM nejsou ve většině případů dodrženy žádané technologické parametry a tím ani výsledná jakost a produktivita. Vyvinutý SW nástroj byl implementován přímo do postprocesoru pro generování NC programů. Tento Modul proto slouží především jako nástroj pro technology a programátory CNC strojů, prostřednictvím kterého je možné vizualizovat a v návaznosti na to optimalizovat obráběcí proces z hlediska dosahovaných technologických parametrů.

Technologie hloubkového broušení patří mezi progresivní technologie obrábění. Tato metoda se řadí mezi hrubovací technologie, kde je cílem odebrat co nejvíce materiálu v co nejkratším čase. Hloubkové broušení bylo vyvinuto kvůli těžkoobrobitelným materiálům, které nelze efektivně obrábět jiným způsobem (například slitiny niklu používané pro turbinové lopatky). S vývojem technologie jde ruku v ruce i vývoj obráběcích nástrojů, v tomto případě brusných kotoučů. Brusný kotouč je značně odlišný proti klasickému obráběcímu nástroji a tak je i vývoj přizpůsobený jiným požadavkům. Pro hloubkové broušení je důležitá vyšší porozita kotoučů kvůli distribuci chladicího média do místa řezu. Nicméně značná pozornost se věnuje samotnému tvaru zrna, respektive samoostřící schopnosti brusného kotouče. Vývoj nových materiálů došel tak daleko, že dnes již můžeme hovořit o definované geometrii ostří, což u klasických materiálů nebylo možné.

V dnešní době, kdy je v trendu stále se zvyšující podíl automatizace výroby, je velmi důležité nalézt jednoduché a komplexní řešení v oblasti plánování údržby výrobních strojů. Právě tím, jak se snižuje podíl pracovníků obsluhující výrobní linku, roste požadavek na sledování výrobního procesu jinými možnostmi než skrze operátora výrobní linky. To vede k osazení výrobních strojů různými druhy senzorik, které jsou ale investičně značně náročné. Alternativním řešením je pak využití dat kontroly kvality k účelům posouzení technického stavu strojů, neboť má přímý vliv na kvalitu výrobků. Tento příspěvek se zabývá analýzou měřených dat získaných během rozměrové kontroly dílů s cílem identifikovat potenciál diagnostiky výrobních strojů na základě „diagnostiky vyráběných součástí“. Vycházíme tedy z jednoduchého předpokladu, že nedostatky výrobního zařízení se projeví změnou trendů sledovaných charakteristik a předpokládáme snížení investičních výdajů do senzorického dovybavení výrobního zařízení.

Příspěvek se věnuje přístupům k měření výkonnosti firem. Pojetí měření výkonnosti firem se neustále vyvíjejí. Tyto přístupy k měření výkonnosti jsou ovlivněny technicko-ekonomickým typem ekonomiky, rozvojem moderních technologií, stupněm poznání ekonomických systémů a podobně. Úspěšnost měření a řízení výkonnosti záleží mimo jiné na volbě správného typu kritéria výkonnosti, volbě nástroje pro měření stupně dosažení tohoto kritéria a možnosti využití pro řízení firmy. Podle vztahu k hodnotě firmy se měřítka finanční výkonnosti člení na měřítka zaměřená na ziskovost (nazývána také jako tradiční – zisk, EBIT, ROA, ROE atd.) a měřítka orientovaná na růst hodnoty firmy (EVA, CFROI, CVA atd.). Roste význam hodnotových kritérií, která jsou postavena na tzv. ekonomickém zisku, který zahrnuje veškeré náklady na vložený kapitál a vlivu finančních trhů. Je zřejmé, že se přechází od tradičních účetních ukazatelů k ukazatelům, u nichž je výkonnost měřena pomocí změny hodnoty určené pomocí cen generovaných na kapitálových trzích. Celkový trend při vývoji měření finanční výkonnosti je určen zejména dvěma základními faktory: orientací na řízení hodnoty firmy a posunem od účetních, přes ekonomická k tržním měřítkům.