Navařování plazmatem je v průmyslové praxi často využívanou metodou zvyšování životnosti namáhaných částí strojů nanesením povlaků z vysoce odolných materiálů. Je charakterizováno nižšími pořizovacími náklady ve srovnání s navařováním laserem, a lepší ovladatelností procesu než při navařování MIG, MAG. Rychlořezné oceli jsou běžně využívaným materiálem pro svoji tvrdost, odolnost proti abrazi, erozi a dalším nepříznivým vlivům. Nástroje z rychlořezných ocelí jsou vyráběny metodami klasické, případně práškové metalurgie. Studie provedená v rámci této práce zpracovává vliv navařovacích parametrů na vlastnosti deponovaných povlaků z rychlořezných ocelí.

Popisování korozivzdorných ocelí laserem Diplomová práce se zabývá popisováním korozivzdorných ocelí pomocí laserového svazku a využití této technologie pro vytvoření různých barevných grafických popisů. V úvodní části práce jsou rozebrány lasery obecně, bezpečnost práce na nich a specifikace korozivzdorných ocelí. Následuje popis laseru, na kterém byl pokus prováděn, a rozbor chrom niklové austenitické oceli použité pro experiment. Zvoleným grafickým motivem bylo označeno několik různých vzorků s rozdílnými hodnotami nastavení laseru. Pro zhodnocení výsledných grafických motivů byla použita vizuální kontrola na denním světle. Klíčová slova: Popisování, laser, korozivzdorná ocel

V práci byla zjišťována pevnost a napětí na mezi kluzu vzorků z polyethylenu. Vzorky byly vstřikovány do formy, kdy tato forma byla temperována na čtyři různé teploty.

Práca je zameraná na porovnanie a vyhodnotenie miery opotrebenia troch typov nástrojových rýchlorezných ocelí v závislosti na ich mechanických vlastnostiach. Vybranými materiálmi boli ocele Vanadis 23, Vanadis 30, vyrábané metódou práškovej metalurgie a oceľ s označením 1.2379 vyrábaná metódou tavnej metalurgie. Vo všetkých prípadoch boli vzorky tepelne spracované na sekundárnu tvrdosť. Z mechanických vlastností sme vyhodnocovali pevnosť v trojbodovom ohybe a tvrdosť podľa Rockwella. Opotrebenie bolo skúšané metódou Pin on disk a vyhodnocované rôznymi metódami stanovenia objemového úbytku.

Příspěvek se zabývá vysokorychlostním svařováním austenitické oceli metodou TIG a optimalizací procesu svařování. Experimentální část byla uskutečněna na vzorcích z oceli 1.4301 o tloušťce 1, 2 a 3 mm při různém nastavení parametrů svařovacího procesu. Využilo se robotizovaného svařování s plynulou regulací postupové rychlosti. Byl řešen vliv délky oblouku, tvaru nabroušení elektrody a druhu použitého ochranného plynu k zabezpečení nejvyšší kvality svarového spoje. Značná pozornost byla věnována ochranným atmosférám, kdy se využilo argonu a směsí s vodíkem. Při použití atmosféry s příměsí vodíku bylo možné svařovat při stejné postupové rychlosti nižším proudem a nezatěžovat tak svařovací zdroj. V řadě případů bylo využito maximálního výkonu sv. zdroje.

Práce je zaměřena na testování nátěrových systémů pro všeobecné technické použití. Cílem práce bylo ověření fyzikálně-mechanických a ochranných vlastností těchto systémů. Výsledky byly interpretovány a konzultovány s výrobcem, který navrhl pokračování v testování nových a stávajících nátěrových systémů s upraveným složením v souladu s těmito výsledky.

Předmětem článku „Porovnání různých šarží materiálu DC06 na rychlost deformace“ je ověření vlivu deformační rychlosti na tvařitelnost vybrané materiálové jakosti DC06. Rešeršní část pojednává o problematice tváření a vlivu materiálových vlastností na tvařitelnost. Cílem experimentu je zjištění vlivu deformační rychlosti za pomoci zkoušky tahem a vyhodnocení získaných výsledků.

Tato práce se v první části zabývá popisem současných konstrukcí nemocničních lůžek využívaných pro hospitalizaci pacientů. V druhé části této práce jsou uvedeny požadavky, které stávající konstrukce nemocničních lůžek nesplňují. Dále jsou uvedeny nedostatky lůžek s ohledem na hospitalizaci či léčbu pacientů.