Práce si klade za cíl snížení energetických nároků pro chlazení průmyslových hal v letním období díky využití zavěšených sálavých pasů, které se standardně používají pro vytápění v zimním období. Jelikož je použití hal a jejich konstrukční řešení různorodé, tak muselo dojít ke zmapování a zanalyzování stávajícího stavu, ze kterého byly určeny okrajové podmínky pro další postup. Okrajové podmínky se především týkají rozměrů haly, procentuálního podílu zasklení haly, orientace na světové strany a použití haly. Pro reprezentativní halu byly provedeny výpočty tepelného výkonu a tepelné zátěže. Dalším výstupem práce je nalezení a optimalizace parametrů teplonosné látky pro standardní panely v zimním a letním období s ohledem na problematiku rosného bodu a vhodná volba zapojení panelů do sekcí (pro reprezentativní halu). Výpočty ukazují na to, že v režimu chlazení standardními panely nedosáhneme požadovaných parametrů v hale, proto je nasnadě navrhnout nový sálavý panel. Nový panel bude uvažován s nucenou konvekcí a odvodem kondenzátu, díky tomu se předpokládá vyšší chladicí výkon. Pro tento panel budou v budoucnu stanoveny obrazy proudění a teplotní pole v režimu chlazení, protože lze předpokládat, že bude moci být využit i v jiné než reprezentativní hale.

Práce shrnuje výsledky vývoje pokročilého stupně odstředivého kompresoru pro letecké použití s tzv. tandemovým lopatkováním. Při vývoji byla pomocí numerických výpočtů proudění nalezena konfigurace stupně, která zlepšuje všechny sledované integrální parametry, tj. poměr celkových tlaků, izoentropickou účinnost a hltnost. Těchto výsledků bylo dosaženo pomocí změn tvaru axiální lopatkové řady záběrníku, vzájemné pozice axiálních a radiálních lopatek a příčného sklonu radiálních lopatek. Zároveň byla zformulována doporučení pro budoucí vývoj stupňů tohoto typu. Lze konstatovat, že správně navržený stupeň s tandemovým lopatkováním může oproti konvenčnímu stupni stejných rozměrů dosáhnout znatelně lepších hodnot výše uvedených integrálních parametrů a prispět tak ke snížení spotřeby paliva, event. rozměrů a hmotnosti letadlového motoru.

Příspěvek pojednává o výsledcích CFD výpočtů leteckých profilu používaných v konstrukci padákových kluzáků. Paraglidingové profily jsou vybaveny plnicím otvorem, který slouží pro přísun vzduchu k naplnění nosné plochy paraglidingového křídla. V článku je diskutován vliv plnicího otvoru na celkové aerodynamické charakteristiky profilu.

Práce se zabývá teorií odpařování vody z tenkého vodního filmu a numerickou simulací tohoto jevu. Teorie se zaměřuje na přenos hmoty. Z možných mechanismů přenosu hmoty je uvažována konvekce – přirozená i nucená. Pro řešení daného případu na konkrétní aplikaci je požita rovnice pro stanovení hmotnostního toku vody z vodního filmu do okolního prostředí. V této rovnici mimo jiné vystupuje i koeficient přestupu hmoty, jehož stanovení je věnována podstatná část práce. Nejprve je celý problém řešen použitím kriteriálních rovnic pro stanovení koeficientu přenosu hmoty. V dalším kroku je stejný problém řešen pomocí analogie mezi přenosem tepla a hmoty, při kterém se nejdříve numericky stanovuje koeficient přestupu tepla řešením přirozené konvekce v uzavřeném objemu nebo řešením nucené konvekce na numerickém modelu odsávané experimentální trati. Cílem práce je stanovit čas, za který se odpaří tenký vodní film dané tloušťky z povrchu dané teploty za daných podmínek charakterizujících okolní prostředí.

Současný trend využívání sluneční energie je směřován k maximalizaci využití energie, která je dostupná z obálky budovy. Proto v poslední době narůstá zájem o vývoj různých multifunkčních solárních prvků. Fotovoltaicko-tepelný (FVT) solární kolektor přeměňuje dopadlé sluneční záření na tepelnou a elektrickou energii. Příspěvek popisuje matematický model FVT kolektoru, kterým je možné analyzovat a optimalizovat konstrukci kolektoru. Matematický model byl experimentálně validován pro křivku tepelné a elektrické účinnosti. Model byl dále implementován do simulačního prostředí TRNSYS jako nová komponenta, aby bylo možné provést analýzy solárních systémů s FVT kolektory při proměnlivých provozních a klimatických podmínkách. Za použití simulačního prostředí TRNSYS byla provedena výkonová analýza FVT kolektoru v solární soustavě pro přípravu teplé vody. Na základě provedených ročních simulací byla zvolena vhodná konstrukce nového prototypu FVT kolektoru.

Článek se zabývá novým odvozením metody redukce dat, která důslednou bilancí rovnic proudění stlačitelné tekutiny umožňuje získat integrální parametry zkoumané bilanční plochy například z experimentálních či numerických dat.

Příspěvek popisuje model tepelného čerpadla vzduch-voda. Toto zařízení pracuje během roku v proměnných podmínkách na straně vzduchu, proto je příspěvek zaměřen hlavně na popis modelu lamelového výparníku s namrzáním vzdušné lvhkosti. Pozornost je věnována vlivu rostoucí vrstvy námrazy na pracovní efektivitu tepelného čerpadla. Popisovaný model v sobe zahrnuje podmodely jednotlivých komponent - kompresoru, kondenzátoru, chladiva, expanzního ventilu, výparníku ventilátoru a dalších. Každý podmodel je popsán odděleně. Výsledky získane modelováním mohou sloužit k výběru optimálního výměníků tepla z hlediska sezónní energetické účinnosti tepelného čerpadla.

Příspěvek se zabývá teoretickou analýzou různých variant konstrukce plochého solárního kolektoru integrovaného do fasády budovy. Byla modelována výkonnost srovnávaných variant při provozní teplotě 25, 50 a 75 °C. Výsledky modelování ukazují, že v případě použití vakuového dvojskla se speciálním nízkoemisivním povlakem (emisivita 30 %, propustnost slunečního záření 85 %) je možné dosáhnout solárních zisků významně převyšujících hodnoty pro standartní fasádní kolektor.

Porozumění kondenzace vodní páry na svislé stěně je základ pro řešení komplexnějších problému v energetice a jiných odvětvích. Tato práce se zabývala numerickým výpočtem kondenzace vodní páry na svislé stěně. Vyhotovený numerický model je porovnáván se známým modely kondenzace na svislé desce. Tato práce přispívá k hlubšímu pochopení kondenzace. Toto pochopení respektive tato práce je nutný základ pro tvorbu a studium komplexnějších modelů kondenzace.

Při výpočtu protiběžných vrtulí se využívá řada zjednodušení, zejména s ohledem na návrh druhého rotoru, který pracuje v nestacionárních podmínkách úplavu prvního rotoru. Podstatou vyvíjeného výpočetního modelu je zahrnutí co možná nejpřesnějšího modelu vírového úplavu, umožňujícího simulovat vzájemný vliv listů obou vrtulí a získat informace o rychlostních poměrech v každém časovém kroku výpočtu.

Práce se věnuje měření vozidla v reálném provozu a rozboru vlivů působících při tomto typu testů. Posuzovanými parametry jsou především výfukové emise a spotřeba paliva. Nezbytnou součástí je zhodnocení současného stavu problematiky měření emisí za provozu, vymezení a definice provedených experimentů, včetně popisu použitého zařízení. Hlavní část práce je věnována především rozboru a hodnocení naměřených dat a z nich odvozených poznatků.

Příspěvek se zabývá měřením přestupu tepla na dně nádoby s rovným dnem pomocí elektrodifúzní metody. Experimenty jsou prováděny ve válcové nádobě s rovným dnem vybavené axiálním míchadlem, které je umístěné v usměrňovacím válci. Tento usměrňovací válec slouží k usměrnění proudu vyvolaného míchadlem a výtok z usměrňovacího válce má tedy charakter ponořeného rotujícího impaktního proudu. Výsledky jsou prezentovány ve formě grafické závislosti Nusseltova čísla na Reynoldsově čísle a závislosti Nusseltova čísla na bezrozměrné radiální souřadnici. Dále je v této práci ukázaná podobnost mezi klasickým impaktním proudem a rotujícím impaktním proudem, který obsahuje navíc tangenciální složku rychlosti.