Článek představuje novou konstrukční variantu podvozku ambulatního transportního prostředku (konkrétně záchranářského nosítka). Tato je vyvíjena za účelem redukce hmotnosti produktu. Při navrhování bylo užito analýzy napjatosti metodou MKP, při prototypování dílů byla použita moderní a velmi levná technologie 3D tisku. Dále je v článku představena metoda dlouhodobého testování stěžejního dílu podvozku, aby mohla být konstrukce řádně ověřena před sériovým nasazením.

Stávající příspěvek si klade za cíl nastínit možný pracovní přístup k procesu navrhování klikového mechanismu spalovacího motoru. Soustavu mechanismu je potřeba navrhnout a optimalizovat z hlediska širokého spektra požadavků. Zvolený přístup kombinuje trojrozměrné parametrické CAD modely jednotlivých komponent, kinematické a dynamické vlastnosti mechanismu, jakož i problematiku tření a pevnostních výpočtů. Pro účely návrhu se využívá softwarový systém DASY, který umožňuje propojit jednotlivé výpočetní systémy a řídit a automatizovat jednotlivé procesy.

Práce se zabývá měřením a vyhodnocením experimentu vyvažování vertikálně se pohybujících komponent pohybové osy stroje. Pohon vertikální osy je realizován pomocí ozubeného hřebene a pastorku. Pro účely vyvažovacího mechanismu byl použit axiální pístový hydromotor. Připojením na zdroj konstantního tlaku bylo docíleno působení momentu na pastorek, který kompenzoval tíhové účinky pohyblivé skupiny stroje. Na shodný pastorek byl připojen servopohon s převodovkami, který zajištoval funkci přesného polohování a silového zdroje pro dynamiku osy. Zkoumána tak byla součinnost elektrického servopohonu s hydraulickým mechanismem a jejich vliv na výslednou přesnost polohování.

Prudký rozvoj elektrotechniky používané u kolejových vozidel v rámci posledních desetiletí přinesl možnost instalovat relativně vysoké výkony do relativně malých vozidel. Asynchronní pohony ovládané polovodičovými měniči nabízejí poměrně snadné způsoby regulace s ohledem na poměr cena/výkon/hmotnost. Vysoké výkony a s tím spojené vysoké hnací síly ovšem odhalují i doposud nepříliš probádaná úskalí dynamických dějů, které mohou v pohonu za určitých situací nastat. Zásadním problémem poslední doby je tzv. torzní kmitání dvojkolí, kdy může docházet k extrémnímu přetěžování náprav a snižování jejich životnosti. Právě výzkumem výše zmíněného jevu a případnými způsoby řešení se zabývá tento příspěvek.

Předložená diplomová práce se zabývá návrhem konstrukce leštícího stroje obsluhovaného robotem. Jsou zde řešeny periférie stroje, od měření síly pomocí force control, až po nanášení leštící pasty na leštící kotouč. Lešticí stroj obsluhovaný robotem slouží k nahrazení lidské práce v prašném prostředí a vede k zrychlení leštícího procesu.

Příspěvěk se zabývá problematikou torzních kmitů hnacích dvojkolí vysoce výkonných hnacích kolejových vozidel (lokomotiv). Popisuje princip měření velikosti kolísání torzního momentu na dvojkolí. Zabývá se výpočtem lisovaného spoje náboje kola a sedla hnací nápravy.

Vibration and noise caused by pressure pulsations in volumetric comressor manifolds are one of the most important problem in compressor operation. Passive damping of those pulsations is possible using specially shaped nozzle placed in place of the straight tube. Experimental analysis of the pressure pulsations damping caused by a nozzle is possible however only some arbitrary chosen nozzle shapes can be investigated. In this paper the possibility of using computational simulations to optimize nozzle geometry is discussed.

Tato práce se zabývá návrhem systému pro měření vyzařovací charakteristiky zdroje světla. Zdroj světla je umístěn do úchytu, kterým lze v jeho ose otáčet krokovým motorem o 360° . Senzor pro měření výkonu světelného zdroje se nachází na otočném rameni, které může vykonávat pohyb v rozsahu větším jak 180°. Minimální krok, o který lze zdroj světla pootočit, je 0.8°. Ovládání krokových motorů je realizováno pomocí Arduino Mega 2560. Pro uživatele je vytvořeno GUI (Graphical User Interface) v jazyce Python, díky němuž je celý proces měření charakteristiky automatizován. Pro kalibraci přesného natočení zdroje světla je použit optický enkodér.

Tato práce se zabývá odvozením matematického modelu a následnou implementací problému interakce nestlačitelné tekutiny a elastického tělesa. Jedná se o sdružený problém. Nejprve je celá problematika popsána parciálními diferenciálními rovnicemi, včetně podmínek na společném rozhraní. Kvůli neznámému tvaru rozhraní je nutno použít ALE metodu. Pak je odvozen numerický model. Pro prostorovou diskretizaci obou částí problému byla zvolena metoda konečných prvků. Pro časovou diskretizaci proudění bylo implementováno BDF2 schéma, pro deformaci elastického tělesa pak Newmarkova metoda. Na závěr jsou zařazeny výsledky numerických experimentů.

Aortokoronární bypass je v dnešní době standardní technika používaná k obnovení průchodu krve věnčitými tepnami. Segment velké skryté žíly (vena saphena magna) je nejčastěji používán jako štěp, který přemosťuje zúžené (ucpané) místo uvnitř koronární tepny. 15 vzorků skrytých žil bylo podrobeno inflačně-extenzním testům, za účelem charakterizace mechanického chování. Experimentální data byla nafitována nelineárním anizotropním konstitutivním modelem, pro obdržení materiálových parametrů žilních štěpů. Bylo zjištěno, že při nízkých zatěžovacích tlacích (do cca 2.5 kPa) jsou žíly velice deformovatelné. Toto prvotní chování je pro vyšší hodnoty tlaku vystřídáno výrazně tužší odezvou materiálu. Získané materiálové parametry mohou být využity jako vstupní hodnoty do numerických výpočtů simulujících chování aortokoronárního bypassu.

Veškeré cévy v lidském těle jsou obklopeny určitou tkání. Proto je důležité věnovat pozornost nejen konstitutivnímu modelování cév, ale také modelování okolního prostředí. Tato studie se zaměřuje na problematiku lidského perivaskulárního vaziva, které obklopuje břišní aortu. Abychom dokázali lépe popsat mechanické vlastnosti této tkáně, provedli jsme jednoosé tahové zkoušky. Testy ukázaly nelineární chování vaziva s postupným tuhnutím při vyšších deformacích. Z provedených experimentů byl vybrán jeden reprezentativní vzorek, který byl použit k nafitování třemi vybranými hyperelastickými konstitutivními modely. Bylo zjištěno, že použité modely (Ogden, Gent a Fung) dobře popisují závislost napětí-deformace získanou z experimentálních dat.

Kolejové vozidlo je při svém provozu vystaveno různým povětrnostním vlivům, na které musí být náležitě připraveno po konstrukční stránce. Jedním z nich je i působení větru na kolejové vozidlo, zejména je-li jeho směr v příčné ose vozidla. V tomto případě hrozí, že jeho následkem může dojít k překlopení vozidla. S narůstající provozní rychlostí roste i účinek bočního větru, proto je tato problematika velice důležitá zejména u vysokorychlostních vozidel. Tento článek se bude zabývat vlivu rozchodu na bezpečnost proti překlopení vozidla a pokusí se stanovit její závislost tak, aby bylo možné při známosti měřením ověřených parametrů již zkonstruovaného vozidla provozovaného na normálním rozchodu teoreticky odvodit chování takového vozidla na jiném rozchodu.