Práce shrnuje vývoj testovacího standu převodovek kolejových vozidel. Úvodní část práce stručně charakterizuje stand a jeho nejdůležitější části. Detailnější popis v další části je zaměřen na konstrukční stránku paralelního mechanismu pro vnášení rázů do testované převodovky. Závěr práce je věnován tvarové optimalizaci svařovaných rámů na základě modální analýzy provedené za pomocí MKP programu.

Tématem této práce je popis namáhání prstence rotujícího v ovinovacím balicím stroji Rotomatic Profi Double. Na prstenci jsou zavěšeny rámy cívek a elektrorozvaděče, které při vysokých otáčkách způsobují namáhání. V první části práce je řešen matematický popis namáhání. K výpočtům je použita jak analytická metoda, tak i metoda konečných prvků. V druhé části je popsáno experimentální zjišťování namáhání prstence. Na vybraných místech byly měřeny deformace pomocí tenzometrů.

Příspěvek se v první části zabývá tvorbou výpočtových modelů a následným výpočtem metodou konečných prvků vybraných částí ovinovacího balicího stroje Rotomatic Profi Double. Výsledky výpočtů jsou primárně určeny k porovnání s daty získanými z experimentálního měření ve firmě Pragometal. Druhá část je tvořena návrhem zvedání palety se zbožím z dopravníku, což je nezbytné pro ovinutí celé palety smrštitelnou folií.

Úkolem je navrhnout odpružení rotačních orgánů zemědělských strojů s cílem zvýšení životnosti ložisek v uložení. V zemědělství se jedná o velmi namáhané díly, které musí vydržet bez poruchy celou sezónu. Vše závisí na mnoha faktorech, jako je např. počasí. Pokud je zrovna ten vhodný čas sklízet úrodu, není možné ztrácet čas opravou potřebného stroje. Právě proto je kladen velký důraz na kvalitu a bezporuchovost strojů. Práce obsahuje analýzu zatížení současného řešení včetně experimentálního měření v terénu, návrh nového řešení a MKP analýzu nově navrženého uložení.

Projekt portálového jeřábu pro experimentální měření v laboratořích Fakulty strojní ČVUT v Praze. Práce zahrnuje vývoj konstrukce, parametrický 3D model a MKP analýzu vybraných dílů. Fyzicky realizovaný model je připraven k tenzometrickému měření. Stavebnicová konstrukce jeřábu umožňuje změny konfigurace zkoušených dílů a svými parametry je koncipovaná pro budoucí měření a experimenty. Ty by se měly zabývat namáháním hlavního nosníku, příhradové konstrukce, pohonu a ovládání jeřábové kočky a také styku pojezdových kol kočky s dráhou.

Práce se zabývá návrhem pohonu svislé osy Y pro posuv vřeteníku horizontálního obráběcího centra WHtec 100. Návrh pohonu spočívá ve výběru optimální varianty pohonu s kuličkovým šroubem splňující zadané požadované parametry a respektující zadané zátěžné silové a rychlostní spektrum. Při výpočtech jednotlivých variant pohonu jsou uvažovány optimalizace mechanické stavby pohonu za účelem dosažení nejlepších dynamických vlastností pohonu. Pro zvolený pohon ze spektra navržených variant pohonu jsou provedeny návrh a kontrola jednotlivých částí pohonu a vytvořen 3D model a virtuální model simulující interakci regulace a mechanické stavby pohonu.

Článek se věnuje pokročilé identifikaci modálních parametrů z naměřených dat při experimentální modální analýze. S výhodou byla použita naměřená data z vibrometru PSV-400, který v sobě zahrnuje pouze základní algoritmus na identifikaci modálních parametrů a není v mnoha případech dostačující. V textu je představen návrh a realizace nahrazení této identifikace, konkrétně algoritmem optimalizované lineární metody nejmenších čtverců s následnou konstrukcí stabilizačního diagramu. Výsledky navrženého postupu byly porovnány s hodnotami vibrometru PSV- 400.

Práce se zabývá porovnáním několika variant konstrukčního uspořádání zdvihacího mechanismu shazovacího vozu. Varianty jsou porovnávány s ohledem na funkci, spolehlivost, konstrukci a údržbu. Hlavním cílem práce je porovnání přínosů hydraulických a lanových mechanismů včetně bilance jejich energetické náročnosti.