Předmětem našich aktivit je vývoj systémů, které pomocí členů aktivního řízení integrovaných do mechanizmu vedení dvojkolí pozitivně ovlivňují jízdní chování kolejových vozidel. Vyvíjený systém je nejprve teoreticky navržen a následně testován na modelovém kladkovém stavu ČVUT. Hlavními sledovanými parametry chování vozidla jedoucího v simulované koleji jsou příčné síly v kontaktu kola s rotující kolejnicí a parametry příčného kmitání podvozku. U testovaného systému akční člen na základě řídícího signálu natáčí obě dvojkolí kolem jejich svislé osy. Tímto způsobem lze on-line řídit jak příčné kmitání vozidla během jízdy v přímé trati, tak snižovat velikosti vodících sil v oblouku. Předmětem výzkumu je rovněž aplikovatelnost systému na podvozky vybavené vzájemně volně otočnými koly.

Během většiny zkoušek biologických materiálů je vzorek zatěžován pouze v jednom směru, zatímco v případě reálné biologické tkáně se jedná o kombinované namáhání. Proto byl na Klinice pro poruchy žvýkacího systému na Univerzitě v Curychu (Švýcarsko) vyvinut Rolling Plowing Explants Test System (RPETS), který zatěžuje vzorek ve dvou směrěch. Protože se časové a prostorové rozložení některých biomechanických veličin nedá experimentálně změřit, využívá se k tomuto účelu matematických modelů, které jsou v dnešní době založeny převážně na metodě konečných prvků. Cílem této práce bylo vyšetřit mechanickou odezvu vzorků z poroelastického a hyperelastického materiálu při zatěžování na RPETS. Vzorky měly idealizovanou geometrii a měření a model byli provedeny dvourozměrně. Validace modelu je založena na porovnání hodnot posunutí a síly indentoru získaného z matematického modelu s hodnotami z experimentu během jednoho zatěžovacího cyklu.

Cílem mé práce byl návrh a realizace výukového standu pro výuku řídících systémů CNC na FS ČVUT. Stand vznikl přestavbou zařízení dříve používaného na navíjení profilů z uhlíkových vláken. K realizaci byly použity servomotory, zesilovače, řídící jednotka CNC, přídavné karty a ovládací panely firmy FANUC. Po dokončení konstrukčních prací bylo dalším úkolem oživit servopohony a připojit je zadáním vhodných parametrů pod systém FANUC 21i MB. Pro takto vzniklý stand bylo nutné ještě vytvořit vhodný PLC program pro obsluhu potřebných funkcí a periferií a pro zajištění bezpečnosti práce se standem. Stand se v současné době používá pro výuku.

Příspěvek se zabývá experimentálním měřením vlastností zhotoveného prototypu frézovacího vřetene s turbinovým pohonem na stlačený vzduch. Nedílnou součástí je měření těchto zařízení z hlediska výkonu, což v těchto hladinách otáček přináší značné komplikace, jak z hlediska měření krouticího momentu, tak z hlediska způsobu vyvolané zátěže vřetene. Pro testování bylo užito měřicího stanoviště zhotoveného k tomuto účelu. Vřeteno bylo proměřeno v celém otáčkovém rozsahu a výsledky měření byly porovnány s komerčním vzduchovým vřetenem.

Práce se zabývá problematikou rychlostní regulace pneumatického vřetena. Zejména se věnuje aplikaci různých typů PID regulátorů ve zpětnovazební regulaci rychlosti. Podrobně jsou popsány jednotlivé vlastnosti různých algoritmů PID regulátoru a jejich vliv na regulovanou soustavu. Prvním krokem je matematická simulace jednoduchého PID regulátoru a následně je provedena implementace několika typů PID regulátorů do PLC, které zajišťuje úlohu řízení rychlosti vřetena a sledování jejich chování při simulaci regulovaného děje.

Příspěvek informuje o projektu vývoje a implementace laserového měřicího zařízení pro určení vzájemné polohy dvou bodů v prostoru. Prostřednictvím dvou nezávislých platforem, z nichž jedna je osazena zdrojem/přijímačem a druhá koutovým odražečem, lze měřit až tři vzájemné posuvy a dvě natočení.

The intensive development of advanced technologies show the essential influence the structure of geometrical surfaces (SGP) on usable values of elements. The parametral opinion of surface in result to use of computer aided of analysis surface in three-dimensional arrangement (3D) can to be inference about state this surface, the prognoses the propriety of exploational articles as well as to serve of optimization of cutting parameters. The opinion of row of additional parameters the structure of geometrical surfaces (SGP) is possible it is to serve of utilization the technique of computer aided of analysis painting as well as size what "fractal dimension ”

Hlavními požadavky kladenými na pohybové osy NC obráběcích strojů jsou vysoká přesnost polohování a vysoká dynamika pohybů. Základní předpoklad pro dosažení těchto protichůdných předpokladů je však tuhá a lehká konstrukce mechanické struktury stroje. Těmito parametry je dána výše první antirezonanční frekvence, která omezuje nastavení zesílení kaskádně uspořádaných regulátorů rychlosti a polohy. Nastavení těchto zesílení je také ovlivněno druhem použitého pohonu a jeho uspořádání. Příspěvek se zabývá vlivem použití dvou synchronních motorů v pohonu posuvové osy NC stroje a jejich paralelního řízení se společným odměřováním polohy na celkové dynamické chování stroje a následně na nastavení regulace.

V prezentaci bude pojednáno o životnosti ozubených kol, teoriích lineární kumulace únavového poškození a o jednotlivých typech zkoušek. Prezentace se zabývá postupem návrhu jednohladinové zkoušky, obecně principem otevřeného a uzavřeného zkušebního stavu, konkrétním popisem zkušebního stavu v laboratoři ČVUT - možnost využití planetového předepínacího mechanismu pro realizaci změny zátěžného momentu převodovky v laboratořích na Julisce.

Práce popisuje metodu odhadu nejistoty ve stanovení umístění objektů pomocí analýzy digitálního obrazu. Objekty (skvrny na podložce) jsou zobrazeny pomocí skeneru jako digitální obraz. Analýzou obrazu je stanoveno umístění objektů. Opakovaným procesem zobrazení objektů a obrazové analýzy jsou získány informace, ze kterých je proveden odhad nejistoty ve stanovení umístění objektů.

Tato studie se zaměřuje na zlepšení současných modelů tření v kuličkovém šroubu. Modely použité v této studii vycházely z modelů tření v kuličkových ložiskách (Harris) a ve valivých lineárních vedeních (Tan). Data pro porovnání výsledků modelů byla převzata v disertace “Precision Control of High Speed Ball Screw Drives” Amina Kamalzadeha, která byla zaměřena na řízení lineárních os s kuličkovým šroubem.

Článek se zabývá návrhem pružinového mechanismu pro vyvažování vertikálního pohybu vřeteníku u 3-osé CNC vertikální frézky. Mechanismus využívá rovnosti momentů na excentrické kladce.Podrobně je řešen návrh a výpočet základních funkčních prvků mechanismu a jeho následná pevnostní kontrola. Součástí je ikrátká rešerže vyvažovacích mechanismů a ukázka realizace řešeného pružinového mechanismu na CNC frézce.

Článek je zaměřen na problematiku využití dispozic pohonů obráběcího stroje, zejména pro víceosé obrábění. Nejprve je zmíněna nutnost tvorby specifického postprocesoru pro každou kombinaci CAM systému – obráběcího stroje – řídicího systému. Dále jsou uvedeny funkce, využitelné při tvorbě NC programu pro ovlivnění chování stroje v závislosti na použitém řídicím systému stroje. V návaznosti na tuto problematiku je zdůrazněna nutnost dodržení posuvové rychlosti mezi nástrojem a obrobkem při víceosém obrábění. Prezentována je možnost využití postprocesoru jako prostředku pro modifikaci NC kódu z hlediska úpravy posuvové rychlosti pro dosažení maximální vytíženosti pohonů stroje. Tím dochází k výrazným úsporám času při víceosých obráběcích operacích. Výsledky jsou ukázány na praktických aplikacích čtyřosých operací, včetně měření posuvové rychlosti přímo na CNC stroji.

Tato studie byla navržena k posouzení biomechanické interakce mezi stěnou věnčité tepny a koronárním stentem po implantaci. Stent byl aplikován in vitro do vzorku z levé sestupné věnčité tepny 67 leté ženy, ve kterém byly hojně rozvinuté aterosklerotické léze. Průměr stentu byl zvolen tak, aby přibližně odpovídal vnitřnímu průměru zdravé části tepny. Průběh implantace byl nahráván CCD kamerou. Digitální obrazy byly následně vyhodnoceny metodou detekce hran. Souřadnice obrysových křivek cévy byly použity k analýze vzniklých deformací. Bylo zjištěno, že expanze stentu vyvolává značný over-stretching povrchu koronární tepny. Z deformační analýzy vyplynulo, že optické sledování vnějšího povrchu tepny během implantace stentu poskytuje dostatečně přesné informace o vzniklých deformacích a může tedy být potenciálně užitečné při posuzování biomechanické interakce mezi stentem a cévní stěnou.