V posledních letech výrazně stoupá zájem o technologii výrobu bioplynu, která představuje ekonomicky perspektivní způsob zneškodnění a zpeněžení biologicky rozložitelných odpadů. Bioplyn vzniká při procesu biomethanizace, jejíž první fází je tzv.hydrolýza. Tento proces je co se týče průběhu vyřešen, nicméně je nutno ho dále optimalizovat. Jedním z možných způsobů zintezivnění tohoto procesu je vhodná předúprava suroviny a to buď mechanickou, fyzikální nebo fyzikálně-chemickou cestou. Příspěvek se zabývá návrhem zařízení sloužícího k fyzikální úpravě suroviny - tlakové hydrolýze. Projektované zařízení spolu s fermentorem tak vytvoří laboratorní zařízení pro výrobu biopaliv.

Teplotní chyby vzniklé působením vnějších a vnitřních zdrojů tepla na struktůru obráběcího stroje mohou zapříčinit více než 50 jeho celkové nepřesnosti. Požadavek na přesnost obráběcích strojů v poslední době neustále roste a proto výzkum v oblasti teplotního chování konstrukce obráběcích strojů je nutností pro úspěšnou výrobu. Tento článek přináší nový přístup k teplotnímu modelování, které využívá teplotní přenosové funkce ke kompenzaci délkových a úhlových deformací na fiktivní špičce nástroje prostřednictvím identifikace a řízení dodatčných vnitřních zdrojů tepla. Dalším cílem je i pokrytí jiných nelinearit vyskytujících se obecně v teplotním chování. Přístup je demonstrován na uzavřené pinole, která je jednoduchou symetrickou částí obráběcího stroje. K modelování, identifikaci a řízení je využito toolboxů Matlabu a Matlab Simulink.

Diagnostické a predikční systémy jsou dnes již využívány v řadě aplikacích v různých oborech. Výjimkou není ani lékařství, konkrétně studium kardiovaskulárního systému. Tato práce je soustředěna na predikci a diagnostiku předinfarktových stavů srdce, kde odvozuje proces adaptace dynamického kvadratického neuronu se zpětnou vazbou s dopravním zpožděním. Tento neuron představuje matematický model biologického neuronu, kde jeho nelineární kvadratická struktura představuje výhodu při hledání optimálních nastavení neuronu. Dopravní zpoždění ve zpětné vazbě zvyšují kvalitu aproximace systémů vyšších řádů.

Příspěvek se zabývá rozborem problematiky vnitřního pnutí při galvanických procesech, ukázkou matematických simulací snímacího prvku pro měření vnitřního pnutí přímo v galvanické lázni při vyloučování silných vrstev. Snímací prvek výrazně pomůže oboru galvanoplastiky při vytváření kvalitních galvan a zkvalitnění výroby silných vrstev.

Práce se zabývá studiem stability biokompatibilních nanostrukturních povlaků a posouzením změn kontaktního úhlu, povrchové energie. V první etapě byla měřena změna kontaktních úhlů povlaků TiO2 před a po sterilizaci. V další etapě byla sledována časová změna kontaktních úhlů povlaků TiO2 různých prostředích.

Přímý ohmický ohřev je moderní metoda termického ošetření potravinářských látek. Teplo je v ohřívané potravině generováno přímo průchodem elektrického proudu v důsledku jejího elektrického odporu. Přednosti přímého ohmického ohřevu jsou jeho vysoká rychlost a snadná možnost řízení a monitorování. Tyto vlastnosti předurčují nasazení této technologie v aplikacích pasterizace a sterilizace potravin. Nasazení však stále komplikují problémy spojené s touto technologií, jako např. doprovodné elektrochemické děje spojené s korozí elektrod, nejasné příčiny tvorby úsad potraviny na elektrodách a nevyjasněné děje na rozhranní potravina- elektroda. Cílem příspěvku je prezentovat výsledky výzkumu v oblasti přímého ohmického ohřevu tuhých a tekutých potravin, jako jsou: vliv materiálu elektrod, vliv operačních parametrů, vliv napájení, přítlačného tlaku, problematika tvorby úsad ad. Cílem je návrh reálného zařízení přímého ohmického ohřevu pro průmyslové nasazení (pasterizace, sterilizace) i v oblasti provozů typu fastfood.

Článek diskutuje možná řešení automatizace experimentálního kompresorového chladícího okruhu pro projekt TOTEM, který je konstruovaný v mezinárodním středisku CERN v Ženevě. Porovnání aplikační architektury ve SCADA systému Experion PKS a realizací v programovém prostředí PVSS II je zásadním rozhodnutí při řešení úkolu. Návrh architektury sběru dat v obou systémech a výběr nejvhodnějšího řešení pro připojení modulů Embedded Local Monitor Board (ELMB) k systému je shnuto v závěru práce.

Příspěvek se zabývá využitím nástrojů z oblasti simulačního modelování výrobních systémů při řešení návrhů a optimalizace výrobních systémů v zakázkovém typu strojírenské výroby. V současnostije kladen důraz na štíhlost a agilnost výrobních firem, nízké náklady, pružnost výroby a především rychlé reakce na změnu přání zákazníků a plnění dodavatelů a to vše nejlépe bez prodlev, v reálném čase. Tyto komplexní požadavky je možné zastřešit pouze počítačovými systémy, které jsou schopny plánování a řízení výroby on-line zabezpečit a především poskytnout predikci sledovaných parametrů výroby na základě provedených změn. Počítačové systémy, potažmo počítačovou simulaci, však můžeme využít již na samém počátku tvorby výrobního systému a dále během jeho provozu jako nástroj skokové nebo průběžné optimalizace.

The solid waste management is, in different contexts, a very critical issue. The use of landfills can no longer be considered a satisfactory environmental solution, therefore new methods have to be chosen and waste to energy plants would provide an answer. As we know, is possible to recover thermal energy by combustion municipal solid waste (MSW) for electricity generation. However, with ever-increasing population and lasting droughts, there is a great demand for fresh water. So, many communities in arid regions could use thermal energy inherent in MSW to desalinate seawater. Methods of desalination are presented shortly. In this paper a small size RO desalination plant is coupled with multieffect desalination system MED. In the examined case, cogeneration coupled with hybrid desalination systems reveals economically convenient with respect to the production of the same fresh water flow rate by very efficient RO systems. Keywords: MSW, Desalination, Hybrid MED/RO

Příspěvek se zabývá problematikou tvorby nové metodiky přejímání nástrojových materiálů a tvorby nové metodiky kontroly částí forem pro technologii lití pod tlakem po tepelném zpracování. Současný stav a doporučované postupy již nevyhovují moderním materiálům vyráběným elektrostruskovým či vakuovým přetavením.