Příspěvek se zabývá návrhem modelu pro hodnocení efektivnosti systému pojišťování pracovních úrazů, který v současné době prochází reformou. Ta je ovšem zdržována mnoha nejasnostmi a nesrovnalostmi, které obsahují jak dosud navrhovaná řešení tak i realizační průběh plánované reformy. Model by měl sloužit pro výběr nejvhodnější varianty systému pojištění, která bude přínosná pro podniky a potažmo pro zaměstnance a posuzována bude jak z ekonomického tak i ze sociálního hlediska.

Příspěvek se zabývá způsobem měření výkonových parametrů přídavného vysokootáčkového vřetena. Popisuje vytvořené měřicí stanoviště a konstrukci zatěžovacího členu pro měření výkonu vysokootáčkových přídavných vřeten pro mikrofrézování.

Tato práce se zabývá problémem regulace otáček přídavného pneumatického rychloběžného vřetena připojeného k CNC stroji. V práci byl vypracován matematický rozbor problému a návrh parametrů a způsobu regulace. Byla provedena též praktická aplikace závěrů.

Příspěvek se zabývá návrhem modelu a způsobů možných řešení pro aktivní kompenzace geometrických chyb. Kompenzace mají být adaptovatelné na struktury obráběcích strojů, res. jejich částí. Úkolem modelu je výpočet realtime výstupů ve formě kompenzací určených řídicímu systému, případně regulační smyčce.

V úvodu příspěvku je popsána mechanika a typy poruch, dále technologie výroby zkušebních vzorků. Následně je prezentována konstrukce zkušebního přípravku a zkušebního zařízení. V další části jsou uvedena naměřená data z experimentu. V závěru jsou porovnány výsledky experimentu s teoreticky stanovenými hodnotami. Pro zavedení sil do vzorku byl navržen zkušební přípravek. Během experimentu byla snímána a zaznamenávána deformace a zatěžující síla. Referenční šířka vzorku byla s ohledem na velikost měřícího prostoru zkušebního stroje stanovena na 350 mm. Délky panelů byly určeny jako násobky této šířky. Byla zvolena běžně používaná tloušťka vzorků, tj. 4 a 8 mm. Bylo zkoušeno pět různých skladeb tkanin.

Článek se zabývá problematikou měření na souřadnicových měřicích strojích. Pro potřeby výuky měření byl vytvořen model testovacího artefaktu, který obsahuje základní tvarové plochy, se kterými se můžeme setkat ve strojírenské praxi. Model byl následně využit pro výrobu reálné součásti.

Vypracování obecných metodických postupů pro hodnocení dopadu strukturálních intervencí na ekonomický a rozvojový potenciál území vychází z evaluačních metod a z exaktní znalosti sociálních a ekonomických charakteristik území na úrovni krajů, okresů, obcí s rozšířenou působností (ORP) a měst nad 10 tisíc obyvatel. Na základě analýzy území, provedené posouzením ukazatelů vyjadřujících pohled na jednotlivé oblasti, je možné charakterizovat typy možných impulsů a stimulů v rámci regionální strategie. Cílem návrhu je vytvoření metodiky, která bude reflektovat návrh harmonického rozvoje s vazbou na podporu potenciálu a harmonického vývoje. Model respektuje vliv a význam jednotlivých hybných sil na základě hodnocení stavu a úrovně území, na základě statistických dat z hospodářství, demografické struktury, lidských zdrojů, dopravní infrastruktury, a tím umožňuje přijetí strategie pro využití rozvojového potenciálu území. V tomto směru metodika vychází z posouzení významnosti faktorů, které by v rámci strategie rozvoje území v rámci sladění veřejné podpory a strategií firem zajistily efektivní a dlouhodobý rozvoj a jeho růst, zejména v souvislosti s využitím strukturálních fondů, tedy prostřednictvím střednědobých plánů.

Cílem příspěvku je prezentace výsledků projektu, který byl zrealizován na základě dlouhodobé spolupráce mezi firmou TRITÓN Pardubice, spol. s r.o. a Ústavem výrobních strojů a zařízení, fakulty strojní ČVUT v Praze. Projekt s názvem INOVACE VÝROBNÍHO PROCESU se zabýval nahrazením současné výroby, která byla na hranici využitelnosti a rentability, moderním způsobem výroby – zavedením plně automatizovaného výrobního systému, který by zajistil do budoucnosti další prosperitu firmy. Celý projekt byl v rámci PROGRAMU INOVACE OPPI 2007 – 2013 vybrán a schválen (Agenturou pro podporu podnikání a investice Czechinvest a následně Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR) pro příjem dotace na realizaci celého projektu. V současné době je již celý automatizovaný výrobní systém v plném výrobním provozu.

Testovací stand s lineárním motorem vykazuje nadměrné vibrace způsobené zrychlením a skoky rychlosti. Pro eliminaci těchto kmitů byl vytvořen výpočetní model, z jehož analýzy s přihlédnutím k řízení pohonu byli zjištěny kritické vlastní kmity. Dále byly provedeny konstrukční úpravy, ze kterých byla po provedení citlivostní analýzy různých parametrů navržena úprava existujícího standu.

Tento příspěvek se zabývá konstrukcí manipulátoru pro ultrazvukovou sondu. Jedná se o mobilní zařízení pro automatizované zkoušení pomocí bezkontaktní metody EMAT. Zařízení je primárně navrhováno za účelem nedestruktivního testování vertikálních válcových ploch, ovšem skenování horizontálních a rovinných ploch není nijak konstrukčně omezeno. Základ modulárního manipulátoru tvoří univerzální nosič nástrojů, ke kterému je možné bez provádění dodatečných úprav připojit různé pracovní hlavice.

Článek je zaměřen na problematiku měření relativní posuvové rychlosti mezi nástrojem a obrobkem při souvislém víceosém obrábění. Řídicí systémy v současné době nejsou koncipovány tak, aby zahrnovaly vzájemný smysl pohybu nástroje a obrobku při víceosém obrábění a přizpůsobily poté rozložení posuvových rychlostí v jednotlivých strojních osách vzhledem k relativní posuvové rychlosti, požadované technologem v NC programu. Prohlubování poznatků z této oblasti vede k novým postupům a inovacím v prostředcích pro technologickou přípravu dat (CAM systémy a postprocesory). Pro analýzu rozkládání posuvové rychlosti řídicím systémem je nutno disponovat vhodným prostředkem pro měření této rychlosti. Proto byla testována metoda, kde je využito laserového senzoru místo nástroje a pomocí naprogramované aplikace pro toto měření je prostřednictvím PC vyhodnocována vzájemná rychlost mezi tímto senzorem a obrobkem.

Na parametry přesnosti a produktivity stroje má výrazný vliv jeho statická tuhost a dynamické chování (vlastní frekvence, vlastní tvary kmitů a tlumení jednotlivých tvarů kmitů). U horizontálních frézovacích strojů střední velikosti jsou tyto parametry ovlivněny převážně tělesem stojanu. Příspěvek představuje konstrukční návrh stojanu obráběcího stroje s využitím nekonvenčních materiálů. Návrh je podpořen statickými a dynamickými výpočty s využitím metody konečných prvků.