V této práci jsou prezentovány modelování a simulace záběru šnekového převodu. Šnekové kolo má pro válcový šnek charakter globoidního kola a je vytvářeno odvalováním nástroje, který je shodný se šnekem. Tvar šneku je dán profilem jeho závitu. Pojmenování šneku je však odvozeno od křivky, která vznikne řezem šneku rovinou kolmou k jeho ose. Plocha boků závitové drážky šneku je šroubová plocha vzniklá šroubovým pohybem přímky různoběžné s osou šneku. Tento proces zaručuje sdružení šneku a šnekového kola, ale může dojit k přímkovému průsečíku v káždém okamžiku záběru. Tato práce navrhuje analytický postup pro sdružení kontaktního povrchu šneku a šnekového kola. Vyvinutý počítačový program umožňuje zkoumání styčného povrchu a omezení chyby při převodu. Studie byla aplikována na jednohodé šnekové soukolí.

Příspěvek popisuje průběh a výsledky experimentálního ověření modelu frézování, který je používán pro predikci stability řezného procesu. V příspěvku je uveden také rozbor citlivosti modelu na různé parametry.

Seznámíme se s realizací řízení brzdicího stendu pro optimalizaci výkonu spalovacího motoru školní formule ČVUT (www.cartech.cvut.cz). Řešení bylo realizováno - podle zadání - s minimálními náklady a zahrnuje programové vybavení PC (řídicí lineární regulátor) a akční člen (PWM regulátor budicího proudu). Bylo využito maximum stávajících prvků měřicího systému - měřicí aplikace v LabView a snímače, osazené na brzdě. Řešení je poměrně jednoduché, ale funkční (viz fotografie a naměřené průběhy) a užitečné.

Předpokládá se, že zvýšený kontaktní tlak způsobuje koxartrózu. Kontaktní tlaky z dosud sestavených matematických modelů vycházejí nižší než obvykle naměřené hodnoty. Předpokládáme, že tyto rozdíly jsou způsobeny zjednodušenou geometrií u matematických modelů. Proto jsme vytvořili model z CT a MR snímků, který zohledňuje reálnou geometrii kloubu. Výsledné hodnoty kontaktního tlaku vypočtené pomocí tohoto modelu se blíží experimentálně zjištěným hodnotám jak pro statické zatěžování, tak pro dynamické zatěžování v průběhu chůze.

Bezkontaktní metody vyhodnocování tvaru optických ploch patří mezi velice žádané nástroje právě z důvodu eliminace fyzického kontaktu měřící a měřené součásti, který zvyšuje pravděpodobnost poškození měřeného vzorku. Práce se zabývá návrhem konstrukce Twyman – Greenova interferometru kompaktních rozměrů (průměr měřícího svazku 10 mm) s automatickým vyhodnoceváním interferenčního pole. Hlavními výhodami tohoto řešení je především kompaktnost přístroje a plně automatický proces nasnímání měřené plochy s následným vyhodnocením interferenčního pole.

Aktivní tlumení vibrací je nejčastěji realizováno použitím velkého množství aktuátorů. Koncepce, která je popsána v tomto příspěvku, využívá mnohem menší počet aktuátorů, než je obvyklé. První část příspěvku se věnuje základní kompozitové struktuře a vlastní koncepci tlumení. V dalších částech je popsáno polohování senzorů a aktuátorů a jejich řízení.

The study of human postural control is an active area of biomedical research, vital to improving our understanding of human balance, evaluation and rehabilitation of individuals affected by disorders. The human regulation of balance is a complex multi-sensory feedback process which includes outputs from three main sensor types. Those sensors are relevant to the balance investigation. (i.e. vestibular system, vision, and somatosensation). The goal of article is to provide overview in new approach of body sway evaluation over sway center of pressure (CoP). Data are moved to energy-frequency domain to obtain more valuable and true result. The evaluation treats with dyadic filter band as the part of its analysis.

Příspěvek se zabývá řešením dopředné kinematiky hexapodu s trojúhelníkovou platformou pomocí metody strukturní aproximace. Jsou ukázány různé přístupy pro zlepšení konvergence a snížení výpočetní náročnosti. Především volba vhodné strukturní aproximace, zlepšení konvergence pomocí řízené nebo odhadnuté relaxace a optimalizace výpočetního procesu. Celkový efekt popsaných přistupů je ukázan jak na počtu potřebných kroků iteračního cyklu, tak na potřebném výpočetním čase. Dále je porovnána vypočetní náročnost popsaných metod a klasické Newtonovy iterační metody.

Obráběcí stroje vyžadují v oblasti pohonů pohybovývh os dosahování stále vyšších parametrů polohové přesnosti při vysokých hodnotách rychlostí a zrychlení. Předpokladem konstrukce takovýchto pohonů je mechanická stavba s minimální dynamickou poddajností. Jednou z možností dosažení nižsí dynamické poddajnosti servopohonu je použití integrovaného servomotoru a kuličkové matice. Příspěvek se zabývá rozměrovou a konstrukční optimalizací návrhu elektromatice, realizací vybraného řešení a návrhem verifikace modelu.

Příspěvek se zabývá koncepčním uspořádáním pojezdu železničních jednotek. V úvodu jsou představeny nejpoužívanější typy železničních jednotek podle uspořádání pojezdu a rozložení trakční výstroje. Detailněji je rozebrána problematika zatížení na jednotlivá kola podvozku, což má velký vliv na opotřebení kontaktu kolo-kolejnice. Na závěr této rešerše jsou zobrazeny výsledky do srovnávací tabulky, ze které je možné určit trendy celkového uspořádání železničních jednotek pro regionální a vysokorychlostní dopravu.

Hlavními požadavky kladenými na pohybové osy NC obráběcích strojů jsou vysoká přesnost polohování a vysoká dynamika pohybů. Základní předpoklad pro dosažení těchto protichůdných předpokladů jsou tuhá a lehká konstrukce mechanické struktury stroje. Těmito parametry je dána výše první antirezonanční frekvence, která omezuje nastavení zesílení kaskádně uspořádaných regulátorů rychlosti a polohy. Na výsledné dynamice a přesnosti pohybu osy NC stroje se přirozeně výraznou měrou podílí přesnost samotného pohybového mechanismu, motoru a zpětnovazebního odměřování pohybové osy. Příspěvek je zaměřen na nerovnoměrnost chodu pohybové osy s prstencovým synchronním motorem s permanentními magnety, který je využíván k přímým pohonům rotačních os NC obráběcích strojů pro pohony otočných stolů, kolíbek a karuselů.

Článek se zabývá řízením zkoušek a prací s naměřenými daty, které probíhají na Ústavu konstruování a částí strojů. První zkouškou je měření pittingu přímých ozubených kol, které má za cíl zjistit odolnost jednotlivých typů povrchových úprav proti vzniku pittingu. Další zkouškou je zjišťování statické a dynamické tuhosti pružných spojek. Třetí zkouškou je zjišťování účinností jednotlivých částí pásového dopravníku a jejich testování.